Mars Moravicus

V roce 1677 vychází velká oslavná kniha Moravy od Tomáše Pěšiny z Čechorodu. Tohoto spisovatele můžeme označit jako úspěšného pokračovatele Bohuslava Balbína. Byl to biskup, dějepisec a spisovatel. Mimo jiné proslulý i tím, že označil tak řečeného Dalimila, jako autora Dalimilovy kroniky. Tomáš Pěšina z Čechorodu zemřel na morovou nákazu a byl pohřben na Malostranském hřbitově v Praze. Jeho dílo je poměrně obsáhlé. Věnoval se především Moravě. Kromě díla Mars Moravicus je známé rovněž pětisvazkové dílo Moravopis. Před tureckým nebezpečím varoval v knize Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae Hungaria, flama belli Turcici ardens. Kniha Mars Moravicus byla vytištěna u Jana Arnolta z Dobroslavína. Rodina tiskařů Arnoltů obsahuje hned několik jmen. První tiskař toho jména byl Jan Arnolt s přídomkem Lehnický. Ten převzal dílnu po Kleinwechtrovi v Hradci Králové a věnoval se především přetiskům starší nábožensky výchovné literatury. Avšak pro čtenáře Národní technické knihovny je jistě zajímavější malá publikace Iudicum astrologicum aneb Soud hvězdářský, vytištěný v roce 1620. Jan Arnolt měl syna, jenž po něm v černém řemesle pokračoval. Byl to Jan starší Arnolt z Dobroslavína. Tento tiskař se oženil v té době již s trojnásobnou vdovou Dorotou Březinovou a získal sňatkem tiskárnu v Litomyšli. Bez nezájmu zůstává, že po smrti se oženil znovu a to opět do tiskařské rodiny, tentokrát Jiřího Šípaře. Vzal si jeho dceru Kateřinu Eufrosinu a odstěhoval se do Prahy. Časem se mu dokonce podařilo získat ještě dílnu od své zesnulé tchýně, Ludmile Šípařové. Jan starší Arnolt z Dobroslavína tedy za svého života vedl kontinuálně několik dílen. V tiskařském řemesle dosáhl hned k několika důležitým privilegiím: k vydávání periodických novin, kalendářů a nakonec i sněmovních artikulí. Z vytištěných publikací můžeme jmenovat třeba Prodromus moravographiae a rovněž vytiskl tři díly z původně dvanáctidílného celku dějin formou kalendáře, Sacri pulveres nebo níže zmiňovaný Mars Moravicus. Toto dílo se již podle svého názvu zabývá především válečnými konflikty, které Moravu ovlivnily. Zároveň se však věnuje vlastivědě tohoto území a rovněž historii Moravy do roku 1526. Nutno podotknout, že při přípravě díla Mars Moravicus Tomáše Pěšinu podporoval Bohumír Olenius. Tento opat premonstrátského kláštera na Moravě objednal pro publikaci velkou podrobnou mapu Moravy, kterou vyryl Samuel Dvořák. Avšak duchovním otcem mapy je Jan Amos Komenský, který zpracoval mapu již o padesát let dříve pod názvem Moraviae nova et post omnes priores accuratissima delineatio. Velký zřetel byl v knize věnován obrazovému frontispisu, na němž je zpodobněn bůh války Mars a bůh času Chronos. Tento frontispis vyryl český rytec Václav Wagner. Mars zde svým kopím ničí znak Moravy jako připomínku ničivých dopadů válek na toto území. Alegorii v sobě ukrývá rovněž Chronos, který kromě toho, že znak Moravy drží, rovněž pojídá lidské ucho. To bylo podle jedné z verzí ikonologie sídlem paměti. Nad hlavami obou bohů se pak nalézá putti, který nese nápisovou pásku s mottem: Nulla salus bella (Ve válce není žádná záchrana). Dílo obsahuje rovněž podobiznu Tomáše Pěšiny z Čechorodu, zde však není uvedeno jméno autora předlohy ani samotného rytce.

Sepsala: Bc. Jana Vašková